Welsh Corgi Pembroke a Welsh Corgi Cardigan jsou dvě samostatná psí plemena, z nichž každé má vlastní standard. Jejich názvy odkazují na historická velšská hrabství Pembrokeshire a Cardiganshire. Obě mají dlouhou tradici pracovních psů na velšských farmách. Navzdory podobnému vzhledu se liší stavbou těla, srstí a některými typickými projevy chování.
Velikost a stavba těla: Při přímém srovnání působí cardigan obvykle o něco větším a mohutnějším dojmem než pembrok. Typické je pro něj delší tělo a silnější kostra. Také pembrok je robustně stavěný pes, celkově však působí kompaktněji.
Srst a zbarvení: Cardigan má krátkou až středně dlouhou srst spíše tvrdé struktury s hustou podsadou, která pomáhá chránit před nepříznivým počasím. Mezi jeho zbarvení patří blue merle, žíhané, červené, sobolí a trikolorní s červenými nebo žíhanými znaky. Mohou se objevovat typické bílé znaky, bílá však nesmí převládat na hlavě ani na těle. Pembrok má středně dlouhou rovnou srst s hustou podsadou. Jeho zbarvení může být červené, sobolí, jelení nebo černé s pálením, s bílými znaky či bez nich. Černé zbarvení s pálením doplněné bílými znaky se běžně označuje jako trikolorní.
Uši: Cardigan má vztyčené uši, které jsou v poměru k hlavě větší a mají zaoblené špičky. Uši pembroka jsou středně velké, vztyčené a rovněž mírně zaoblené.
Ocas: Cardigan má dlouhý, bohatě osrstěný ocas připomínající liščí oháňku. U pembroka se vyskytuje jak dlouhý ocas, tak vrozeně krátký ocas různé délky. Dříve se ocas pembrokům často kupíroval. Vrozeně krátký ocas však není totéž co ocas zkrácený kupírováním. Samotná přítomnost dlouhého ocasu proto nestačí k rozlišení pembroka a cardigana.
Povaha a temperament: Při setkání s novými lidmi nebo situacemi si cardigan často nejprve vše prohlédne, než se zapojí. Pembrok bývá otevřenější a k novým podnětům přistupuje spontánněji. Obě plemena jsou pozorná, inteligentní a aktivní. Tyto obecné tendence však nepopisují každého jednotlivého psa: jeho chování utváří také socializace, výchova a vlastní zkušenosti.
Obě plemena corgi patří do skupiny ovčáckých, pasteveckých a honáckých psů. Jejich historii však nelze vysvětlovat pouze na základě dnešního vzhledu. U původních pracovních psů byly nejdůležitější vlohy, vytrvalost a úkoly, které plnili na farmách. Jednotný vzhled napříč generacemi tehdy nehrál tak významnou roli jako při pozdějším chovu podle přesně stanovených standardů plemen.
Britský Kennel Club uznal pembroka a cardigana jako dvě samostatná plemena v roce 1934. Předtím byli vedeni společně a docházelo také ke křížení mezi oběma typy. Oddělené uznání položilo základy jejich dalšího vývoje jako samostatných plemen.
O dávných předcích corgi existují různé teorie. Některé předpokládají příbuznost s jinými plemeny nebo historickými typy psů. Cardigan bývá například někdy spojován se psy podobnými jezevčíkům. Samotná vnější podobnost však nestačí k prokázání společného původu.
Stejně jako u mnoha jiných starých pracovních plemen není ani raná historie corgi úplně zdokumentována. Nelze proto do všech podrobností vysledovat, kteří psi během staletí přispěli k jejich vývoji. Domněnky o původu je tedy třeba odlišovat od doložených etap historie obou plemen.
